Životní prostředí není ekologie, tak jako ekologie není životní prostředí. Životní prostředí je komplexní systém, který je složený z mnoha složek. Mezi ty hlavní patří přírodní složky, umělé složky a sociální složky z materiálního světa stvořené a dělané člověkem. Nejčastěji se děje to, že všechny tyto složky jsou mezi sebou v neustálé interakci. Životní prostředí je všechno, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami, které se podílí na životním prostředí jsou:

Tato definice je legální definicí životního prostředí.

Jelikož se jedná o vědu poměrně rozmanitou a relativně novou, další definice nám říká, že životní prostředí je “soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt, a podmínek, kterými je obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i nepřímo působí. Subjektem může být chápán organismus, populace, člověk i celá lidská společnost. Většinou se pojem životní prostředí chápe ve smyslu životního prostředí člověka.”

Pro vývoj mezinárodních aktivit v oblasti ochrany životního prostředí je pak klíčová Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí a další dokumenty udržitelného rozvoje.

Člověk a životní prostředí

V životním prostředí se odehrává velice rozmanité chování mezi jednotlivými subjekty a účastníky. Z dějin víme, že tato interakce sahá do dávných dějin, kde lidstvo narušovalo své okolní životní prostředí. V průběhu dějin tedy došlo k významnému oslabování bezprostřední závislosti. Je také pravděpodobné, že právě díky nám, lidem, došlo k vymírání pleistocénu. K další velké změně došlo v neolitu, kdy právě lidská činnost začala zasahovat i do umělého životního prostředí, tedy do prvního zemědělství. Z historie víme, že právě ve starověku se objevuje myšlenka života v souladu s přírodou (stoicismus), která je reakcí na nesoulad. Nicméně i přes tyto momenty nedocházelo k tak razantnímu posunu jako v posledních tisíci letech, jelikož populace ve starověku nedosahovala 7 miliard lidí a lidé byli soustředěni do určitých míst. 

K největší změně v historii naší planety Země dochází právě v dobách průmyslové revoluce, kdy se začaly využívat přírodní zdroje jako třeba uhlí, nebo ropa. Díky tomu se začaly osídlovat dosud neosídlené oblasti a znečišťovat prostředí cizorodými látkami. Následek byl takový, že díky těmto expanzím vyhynulo mnoho živočišných a rostlinných druhů a také zdravotní problémy lidí, kteří obývali tyto oblasti. V ČR takové místo bylo např. Mostecko v 80. letech 20. století. 

Díky rozvoji vědy a techniky se stává daleko složitějším zanechat životní prostředí v původním stavu tak, jak bylo před naším osídlením. Zároveň se stává daleko obtížnějším úkolem předpovědět náš vliv na životní prostředí. V současné době, rok 2019, probíhají rozsáhlé debaty po celém světě o podílu člověka na globálních změnách klimatu. Ať už se jedná o globální oteplování, znečistění ovzduší, poruše ozónové vrstvy nebo odlesňování planety, jsou to všechno témata, kde s největší pravděpodobností, u některých na 100 %, můžeme říct, že lidstvo na tom má svůj podíl a ne zrovna malý.

Nezapomínejme, že to, co nejvíce škodí životnímu prostředí, jsou naše činy, odpadky, které necháváme v přírodě, jak znečišťujeme naše ovzduší, jak znečišťujeme vodu, atp. Jedním ze základních pilířů starání se o životní prostředí je recyklace.

Stav životního prostředí – hodnocení v globálním měřítku

Nejrozsáhlejším hodnocením životního prostředí bylo uskutečněno díky projektu Millennium Ecosystem Assessment, kde se podílelo cca 1 400 expertů ze všech koutů světa. Díky tomuto hodnocení byla publikována celá řada studií, které měly různý záběr – desertifikace, průmysl, biodiverzita, apod. Souhrnná zpráva s názvem “Ekosystémy a lidský blahobyt” z celého tohoto hodnocení zní následovně, “Lidé změnili za posledních 50 let ekosystémy na Zemi více než kdykoliv v dějinách lidstva a zvýšení životní úrovně lidí proběhlo za cenu poškození 60 % globálních ekosystémů.” Zpráva pokračuje tím, že poškozování ekosystémů představuje překážku pro snížení chudoby pro dosažení potravinové bezpečnosti.

Projekty, které pomáhají v boji za životní prostředí

Na našem webu dáváme dohromady projekty, které nám dávají smysl v boji za životní prostředí. Ať už se jedná o Zero Waste projekty nebo o projekty, které pracují s redukcí plastového odpadu nebo s redukcí smíšeného odpadu díky kompostování. Existují také projekty, které se snaží omezit množství jídla, které se vyhodí tím, že ho poskytují dál. Inu, projektů je celá řada a zde je pro vás máme.

Pokud vás zajímá, životní styl Zero Waste, článek o tom, jak začít se Zero Waste najdete zde.

No a v neposlední řadě, pokud vás nejvíce zajímá, jak můžete bojovat proti plastu a které celosvětové projekty již tak dělají, přehled 5 nejlepších projektů najdete zde.

Zdroje:

Wikipedia

Ministerstvo životního prostředí

Portál životního prostředí hlavního města Prahy

EnviWeb